|
|
Species traits of soil fauna and ecosystem functions during recovery after major disturbances
Salazar Fillippo, Andres Alberto ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent) ; Józefowska, Agnieszka (oponent)
Stále více důkazů naznačuje, že interakce mezi nadzemními a podzemními společenstvy jsou nezbytné pro zdravé a fungující ekosystémy. To však odhalilo neúměrnou mezeru ve znalostech o půdních společenstvech, která jsou ve srovnání se svými nadzemními protějšky stále nedostatečně prozkoumána jak na taxonomické, tak na ekologické úrovni. Studium procesů při vzniku společenstev spolu se strukturními silami, které změny ve společenstvech pohánějí, usnadňuje pozorování klíčové dynamiky v ekosystému. Z tohoto důvodu se tři ze čtyř rukopisů zahrnutých do této práce zaměřují na chronosekvence v různých sukcesních stadiích po obnově velkých disturbancí. První chronosekvence se skládala ze čtyř lokalit (10 let, 30 let, 50 let a referenční lokalita >100 let) ve vřesovištích obnovených odstraněním ornice ze severovýchodní Belgie. Zde jsem studoval znaky společenstev pancířníků (Oribatida), které odhalily různé ekomorfologické skupiny měnící se s časem během sukcese, a také jsem kvantitativně hodnotil podíl foresie prostřednictvím hlodavců na šíření pancířníků mezi obnovenými lokalitami. Ve druhé chronosekvenci na výsypce v těžební oblasti Sokolov (Česká republika) s lokalitami o stáří v rozmezí od 1 do 41 let jsem identifikoval explicitní vztahy mezi specifickými znaky pancířníků a parametry prostředí, což dále...
|
|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
|
Život v půdě: praktikum pro druhý stupeň ZŠ
Müllerová, Romana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je život v půdě. Teze pojednává o samostatné půdě a dále o organismech, které v půdě žijí. Zároveň je zde popsána implementace tématu Půda do výuky na konkrétní základní škole. Teoretická část obsahuje osm základních okruhů - vznik půdy, její vlastnosti, typy půd, funkce, degradaci a ochranu půdy, půdní živěnu a metody studia půdní fauny a v neposlední řadě také téma Půda v RVP ZV i v ŠVP konkrétní základní školy. V empirické části práce jsou zanalyzovány učebnice přírodopisu na téma Půda a je zde popsán výukový materiál, který byl využit během vyučovacích hodin na Základní škole Bystřice. Cílem práce bylo ověřit funkčnost vzniklých výukových materiálů, které byly vyhodnoceny v rámci post a pre-testů. Oba testy byly vyhodnoceny nejdříve zvlášť a následně spolu porovnány. Výsledky u obou tříd byly velmi podobné, došlo ke stejnému počtu zlepšení i zhoršení žáků, jen s tím rozdílem, že třída 9.B měla celkově lepší bodové hodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA půda, půdní fauna, půdní praktika, analýza učebnic, výukový materiál
|
|
|
Bioturbace a její význam při tvorbě půd
Burešová, Andrea ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Bioturbační činnost na degradovaných půdách může podnítit kolonizaci území rostlinami a živočichy, kteří pozitivně působí na půdní vlastnosti a vedou tak půdu k regeneraci. Zhoršené podmínky panují v místech, kde abiotické faktory tuto kolonizaci inhibují a půdní degradace se může prohlubovat a vést až k půdní erozi. Absence půdních bioturbátorů je patrná z půdní mikromorfologie. Oproti lokalitám kde jsou půdní bioturbátoři přítomní, zde nenalezneme žádné biostruktury a půdní profil vykazuje minimální promíchání. Výsledkem je mimo jiné nízké množství dostupné půdní organické hmoty vedoucí k vysoké kompetici mezi jedinci o živiny. V této práci je hlavním faktorem ovlivňujícím výskyt půdních ekosystémových inženýrů, v našem případě žížal, klima. Porovnáním půdní mikromorfologie čtyř lokalit umístěných po klimatickém gradientu od východu k západu USA se dalo vyvodit, jakou roli v horních pěti centimetrech půdy půdní bioturbátoři hrají. Bylo zjišťováno jak je půdní struktura ovlivněná jejich činností během tří sukcesních fází a které faktory jejich přítomnost/absenci ovlivňují. Závěrem, rozdíly v klimatických podmínkách vedly k odlišné ekosystémové sukcesi, především složení odlišných druhů ve společenstvu. To vedlo k odlišné půdní struktuře z důvodu přítomnosti nebo absenci půdních bioturbátorů, v...
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Zhodnocení vlivu hospodářských zásahů na diverzitu půdních biot ve vybraných zvláště chráněných územích
Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; Tajovský, Karel ; Starý, Josef ; Nováková, Alena ; Lukešová, Alena ; Háněl, Ladislav ; Balík, Vladimír ; Pižl, Václav
Cílem dílčího projektu, jehož řešení je rozvrženo do čtyř let (2000-2003), je shromáždění základních poznatků o diverzitě modelových skupin půdních organismů na lokalitách Trojmezná a Smrčina, NPR Boubín a NPR Žákova hora, a vyhodnocení vlivu hospodářských zásahů na půdní biotu v těchto územích. Syntéza získaných poznatků slouží k navržení vhodného managementu porostů vedoucímu k zachování a ochraně biodiverzity. Tato zpráva je shrnutím výsledků v roce 2000 a 2001. Materiál a data z podzimních odběrů v roce 2001 jsou v případě některých skupin půdních biot ve fázi zpracování či následných analýz a nemohly být vzhledem k termínu odevzdání do této zprávy zahrnuty.
|
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
|
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
|
|
| |
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Publikace vzešlé z projektu. Články: Global decomposition experiment shows soil animal impacts on decomposotion are climate-dependent,Epigeic activity of eight common Collembola species in spruce forests and clearings after bark beetle outbreaks in the Šumava National Park, Czech Republik, Fungal food preferences in Collembola, Půda bez života není půda, The enigma of the genus Stenaphorura Absolon, 1900 (Cllembola, Tullbergiinae). Příspěvek na konferenci: Vliv různého managementu horských smrčin na půdní faunu.
|
|
| |
host ::
RSS.